Včelařská konference

Myslím si, že ho Bavorsko utře. Nařídí mu, aby med uváděný v oběh povinně označoval, že obsahuje GM materiál a bude mít utrum._gp_
.....
>Jelikož se německý včelař začal obávat toho, že přítomnost zbytkového množství geneticky modifikované kukuřice v jeho výrobcích není vhodná k tomu, aby byly uváděny na trh, podal na Bavorsko žalobu.

No, když už se tady diskutuje o GMO, snažím se, aby ta diskuze byla aspoň trochu férová.
V Evropě jsou totiž lidi proti GMO hodně manipulováni, takže potom bečí doslova jako ovce va Orwelově Farmě Zvířat:
Béééé, GM je špatná, Bééé,
aniž pořádně vědí, co to vlastně GM je a proč by měla být špatná. Ve skutečnosti je to jen metoda šlechtění nových odrůd, která je zrovna nyní díky technickému rozvoji aktuální, podobně jako bylo před 20, 40 lety aktuální strkat semena do atomových reaktorů nebo je ozařovat rentgenem. A ještě dřív kapat na semena třeba koncentrovanou kyselinu sírovou a podobné chemikálie .
Jako metoda není ani dobrá ani špatná. Jestli je něco špatného, tak to může být jedině nějaká konkrétní vytvořená odrůda a potom taky musí být jasně řečeno, proč, z jakého konkrétního důvodu, co se v laboratoři špatně udělalo, že ta odrůda je špatná.

Dnešní řev hlupců proti GMO je stejného rázu, jak kdyby se před 20 - 40 lety řvalo, že pojídání pokrmů z tehdejších odrůd spoluvytvořených radiací ožáři lidem střeva a budou tak vznikat rakoviny nebo jako by se ještě dřív řvalo, že lidem rozežere vnitřnosti jako kyselina.

Je tady ještě jeden aspekt a sice krize. Ta krize není celosvětová, jak se nám snaží namluvit, ale je to krize jen Evropy, USA a souvisejících ekonomik. Například po celou dobu krize rostla ekonomika Číny, to je jedna šestina světa, tempem 8 - 10 % ročně. Podobně třeba ekonomika Turecka. Turek si za dnešní průměrný plat koupí dvakrát víc než za svůj průměrný plat před 3 roky.
Prostě technický pokrok způsobil, že vyspělé výrobky, které dříve šlo vyrobit jen v Evropě nebo v USA, lze dneska vyrobit v podstatě kdekoliv na světě. A za pár šupů kdekoliv jinde dovézt.
Dneska výrobek vyráběný v Evropě může být vyrobený dráž maximálně o takových 10 - 20 % výrobní ceny oproti výrobní ceně v Číně, aby nebyl ekonomický důvod ho z té Číny jen objednat a fabriku v Evropě zrušit. Jenže evropská výrobní cena je násobně krát vyšší.... A tak práce z Evropy mizí pryč a s ní mizí i peníze.

Jenže spousta lidí v Evropě si pořád myslí, že evropské státy jsou pořád plné peněz, že stačí jen natáhnout ruku a vyinkasovat je pro nějaké své stoupence. Pro socialisty na podpory a podplácení voličů, pro zelené na financování alternativní energie a odstranění atomu, na financování zvýšených nákladů díky všemožným ekologickým zákonům zákazům a obstrukcí nebo třeba na financování ztrát vzniklých obstrukcemi kolem GMO. Ale ty peníze prostě nejsou a nejspíš nebudou.

Co se týká GMO, všude jinde průmysl GMO rozvíjejí a GMO se používají čím dál víc.
Buďto Evropa do toho vlaku naskočí, jakožto průmysl s vysokou přidanou hodnotou vytvářenou hodně vzdělanými lidmi a minimální potřebou surovin je pro Evropu ideální, a zisky z tohoto průmyslu by Evropa mohla nahradit ztracené zisky z odstěhovaných manuálních výrob, nebo do toho vlaku Evropa nenaskočí a potom dříve nebo později stejně k rozšíření GM plodin v Evropě dojde. Ale všechny peníze za osivo i za služby kolem GM půjdou z Evropy pryč někomu úplně jinému někde úplně jinde. A odmítání GM tak přispěje ještě k rychlejšímu směřování Evropy dolů.

"Dnešní řev hlupců proti GMO je stejného rázu, jak kdyby se před 20 - 40 lety řvalo, že pojídání pokrmů z tehdejších odrůd spoluvytvořených radiací ožáři lidem střeva a budou tak vznikat rakoviny nebo jako by se ještě dřív řvalo, že lidem rozežere vnitřnosti jako kyselina. "

Nebo jak před takovými 150 lety některé "osvícené" městské rady ve svých městech odmítly železnici. A dneska to je krásně vidět, jak se rozvinula ty města bez železnice a jak ty města se železnicí.

>Dnešní řev hlupců proti GMO je stejného rázu, jak kdyby se >před 20 - 40 lety řvalo, že pojídání pokrmů z tehdejších >odrůd spoluvytvořených radiací

Nejake temer "prirodni" (radiace je vsude kolem) mutace jsou prirozenenejsi nez kombinace 2 rostlin. Pokud se siri do volne prirody, opravdu to vadi jen hlupcum?

Zastance chemie nejsem, no GMO vyuziva toho, ze jeji odrudy jsou odolne vuci Roundup-u, kterym se pote 3x rocne osetruji pole. Bohuzel Ambrozie trojklanna, turanka a cirok halabsky se staly glyfosfat-rezidentni...
(zdroj: ceske vydani Scientific american, kveten 2011, strana 46-49, clanek: rostouci hrozba SUPERPLEVEL).
Tu pisou neco podobneho:
http://blisty.cz/art/14502.html
ale urcite Vas lepe presvedci ceska mutace jednoho z prednich vedeckych casopisu.

Myslim, ze rozmanitost je prirode prirozena, opak muze byt nebezpecny.
http://www.osel.cz/index.php?clanek=1903

Hrat si na boha, kdyz clovek neumi zadnou rostlinu "vyrobit", nekdy ani nezna zakladni veci (embryo vznikne z jedne bunky, ktera se rozdeli na 2, 4 atd. a dodnes netusime mechanizmus, jak se ktera bunka dozvi, jestli ma vytvaret kost nebo ledvinu).

"Zastance chemie nejsem, no GMO vyuziva toho, ze jeji odrudy jsou odolne vuci Roundup-u, kterym se pote 3x rocne osetruji pole. Bohuzel Ambrozie trojklanna, turanka a cirok halabsky se staly glyfosfat-rezidentni...
(zdroj: ceske vydani Scientific american, kveten 2011, strana 46-49, clanek: rostouci hrozba SUPERPLEVEL).
Tu pisou neco podobneho:
http://blisty.cz/art/14502.html
ale urcite Vas lepe presvedci ceska mutace jednoho z prednich vedeckych casopisu.

Myslim, ze rozmanitost je prirode prirozena, opak muze byt nebezpecny.
http://www.osel.cz/index.php?clanek=1903

Hrat si na boha, kdyz clovek neumi zadnou rostlinu "vyrobit", nekdy ani nezna zakladni veci (embryo vznikne z jedne bunky, ktera se rozdeli na 2, 4 atd. a dodnes netusime mechanizmus, jak se ktera bunka dozvi, jestli ma vytvaret kost nebo ledvinu)."

No, co se týká Roundapu, je používaný minimálně v Evropě mnohonásobně víc na neGMO rostliny, takže je otázka, kde ta odolnost plevelů vznikla. Co se týká odolnost GMO, na účinnou látku glyfosát, jestli si ten název dobře pamatuji, je to záležitost stará takových 20 let , prakticky se tyto GMO rostliny používají takových 15 let. Takže nejvyšší čas na nějakou změnu. Kromě Evropy, kde samotné povolovací řízení trvá 6 - 10 let, takže co se v Evropě začíná oficiálně používat, je už třeba jinde staré, překonané a finanční výnosnost takové odrůdy může být dávno za zenitem. Herbicidy, na které jsou GMO odrůdy odolné, bude asi třeba čas od času měnit, ale to není nic nového a děje se to i jinde s jinými chemickými prostředky a běžně.

Co se týká toho článku na Oslovi, nemusíme ani chodit do tropů a mimo obor. Ještě před takovými 50 lety bylo na území ČR chováno možná až několik tisíc místních variet včely medonosné. Linií, které předkové včelaři "vytáhli" z místní přírody, takže byly na to místo dokonale přizpůsobené a ještě je více či méně šlechtili. A to všechno včelaři v zájmu co největších výnosů medu zničili. Dneska se chová na území ČR nějak k 5 základních linií včel medonosných, které se jen ne více než 2 - 4 generace matek dále rozchovávají , než skončí jako produkční matky v produkčních včelstvech, které jsou zestárlé zamáčknuty bez možnosti dalšího výběru a nahrazovány zase matkami odchovanými zase z některé původní linie. Jen málokterý včelař se dneska snaží o nějaký dlouhodobější výběr a o vznik nějaké místní varianty včely.

Podle mně se jen čeká na objevení třeba nějaké nové či zmurované nakažlivé nemoci nebo nového škudce. Jestli bylo dříve u nás několik tisíc více či méně geneticky odlišných liní a dnes je jich rozchováváno 5, je pravděpodobnost, že na území ČR se objeví včelstva s geny odolnosti k nové nemoci nebo škůdci zhruba tisíckrát menší. A podobné to je v celé Evropě.
Kdyby se nedej bože něco takového skutečně objevilo, tak evropští chovatelé těchto základních linií budou "prstíčky dloubat" ve včelařsky co nejzaostalejších oblastech Evropy, v rumunských Karpatech, bulharských horách, na Kavkazu, kde se ještě zachovaly nějaké původní linie včely medonosné a geny odolnosti hledat tam, zatímco ve včelařsky vyspělých oblastech s přešlechtěnými včelami budou ty včelstva odsouzena k zániku.

Co se týká "hraní na boha", člověk to začal dělat už před takovými 10 - 20 tisíci lety, kdy začal vybírat první lepší obilky z divoce rostoucího obilí, klučit lesy , orat stepi ....

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: R. Pol?ek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Re: Re: co je to za rostlinu
> Datum: 08.9.2011 11:42:37
> ----------------------------------------
Herbicidy, na
které jsou GMO odrůdy odolné, bude asi třeba čas od času měnit, ale to není
nic nového a děje se to i jinde s jinými chemickými prostředky a běžně.
---------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Tohle je věta nad kterou mě napadla otázka tak proč GM když se chemie stejně do toho tlačí. Včera večer jsem byl na nákupu a díval jsem se na jedlé oleje a našel jsem tam jeden kde byla přidána sója MON a nějaké číslo a jinak mě docela překvapilo, že někteří výrobci na svém balení měli napsáno, že na výrobu nebyly použity suroviny GMO. Proč asi, protože chápou, že jsou zákazníci kteří právě proto dají jejímu výroku přednost.
Státy a kontinenty kde mají problém se zajištěním výživy a odkud chodí zprávy o zázračných plodinách měly problém se zajištěním výživy vždy. Před časem jsem něco zachytil v TV tuším že to byla Indie, kde se vrací k původnímu zemědělství, protože mají zničenou půdu o průmyslových hnojiv.
Ikdyž dnes už v zem. nejsem tak mohu říct, že nějakou tu brázdu jsem vyoral a nějaký ten klásek posakl. A dokonce pamatuji hospodáře kdy jsme nestříkaly obratě, to byla bezzásahová zóna pro množení plevele, který je důležitý pro hmyz který slouží dál jako potrava dinosaurům a ti mají dost potravy aby se množily a pomáhaly s další likvidací hmyzu. Semena plevele navadily nikomu, obilí stejně jde do čističky ať ten plevel tam je nebo není a plevy se semeny plevele se sypaly v zimě do krmelce. Lány byly rozděleny na pruhy rozdílných plodin, menší plocha menší problémy s šířením nemocí a škůdců. A základ vysokého výnosu byl v hnoji.


Aleš M.

Pokud jsem viděl stejný pořad, nešlo jen o hnojiva, ale i o to, že farmáři nakouppili drahé osivo, které ale v nedalo očekávanou úrodu, půda byla zničean i erozí, která ve velkém požírá půdu i u nás, hlavně v širokořádkových kulturách.
Ukazovali tam nějakého místního nadšence, který cestuje od vesnice k vesnici a propaguje takový styl hospodaření, kdy je půda stále kryta rostlinami původních odrůd v kombinaci s rostlinami vyživujícími půdu, což zmírňuje nedostatek vláhy a brání erozi. Tím je samozřejmě trnem v oku velkofirmám dodávajícím hnojiva, pesticidy a osiva.

Mějme toto na paměti při zavádění osiv, na které má někdo patent.

" Tohle je věta nad kterou mě napadla otázka tak proč GM když se chemie stejně do toho tlačí. Včera večer jsem byl na nákupu a díval jsem se na jedlé oleje a našel jsem tam jeden kde byla přidána sója MON a nějaké číslo a jinak mě docela překvapilo, že někteří výrobci na svém balení měli napsáno, že na výrobu nebyly použity suroviny GMO. Proč asi, protože chápou, že jsou zákazníci kteří právě proto dají jejímu výroku přednost.
Státy a kontinenty kde mají problém se zajištěním výživy a odkud chodí zprávy o zázračných plodinách měly problém se zajištěním výživy vždy. Před časem jsem něco zachytil v TV tuším že to byla Indie, kde se vrací k původnímu zemědělství, protože mají zničenou půdu o průmyslových hnojiv.
Ikdyž dnes už v zem. nejsem tak mohu říct, že nějakou tu brázdu jsem vyoral a nějaký ten klásek posakl. A dokonce pamatuji hospodáře kdy jsme nestříkaly obratě, to byla bezzásahová zóna pro množení plevele, který je důležitý pro hmyz který slouží dál jako potrava dinosaurům a ti mají dost potravy aby se množily a pomáhaly s další likvidací hmyzu. Semena plevele navadily nikomu, obilí stejně jde do čističky ať ten plevel tam je nebo není a plevy se semeny pl"

No, pokud výrobci uvádějí konkrétně na stolním oleji, že byl vyroben z neGMO surovin , tak to není nic jiného než marketing. Zrovna stolní olej je totiž látka s konkrétním chemickým složením úplně stejným bez ohledu na to, jestli je z geneticky modifikovaných nebo z negeneticky modifikovaných surovin. Neboli je to podvůdek na spotřebitele, zaměřený na lidi zhlouplé, kteří mají z GM strach. Myslím, že jsem ten olej viděl, je to olej ze Setuzy s asi 1,5 až dvakrát vyšší cenou než ostatní oleje. Taky jsem si ho koupil, když v supermarketu nešel na odbyt a tak ho zlevnili na cenu ostatních olejů, aby se ho zbavili.

Co se týká pěstování dříve a čištění obilí od plevelů v čističce kdysi,taky to pamatuji. Tehdy to byla, dá se říct, plošná biovýroba. Protože chemické prostředky tehdy prakticky nebyly a selektivní herbicidy snad ani nebyly ještě vyvinuty ani v laboratořích. Plevely se likvidovaly mechanicky úpravou půdy a potom se v čističce odělovaly semena plevelů od obilí. Jenže tehdy byly rekordní výnosy 3 - 4 tuny a normální tak 2 tuhy obilí z hektaru. A když bylo mizerné počasí jako letos , tak byly výnosy z hektaru tuna nebo i míň. Dneska jdou výnosy z hektaru k 7 tunám i víc.Kdyby dnešní zemědělec měl rekordní výnos jen takové 4 tuny obilí z hektaru, nezaplatil by ani nutné agrotechnické zásahy na tom poli a byl by v minusu.
Akorát že pro včelaře to byly dobré časy, protože plevely v množství řádově procent plochy, které tehdy byly na polích vždy, zajišťovaly v červnu a červenci dobrou podpůrnou snůšku, když hlavní snůšky zklamaly. A pokud by zemědělci ty pole nějak zkonili, vyrostlo tam plevelů řádově desítky procent a potom z toho mohl být i nějaký med na vytáčení.

A proč by ten olej měl mít jiné složení? Lipidy, či co je obsaženo ve složení, budou pořát lipidy ať je to z takové nebo makové rostliny. Jde o další příměsi látek.
Já jsem z doby kdy selektivní herbicidy už byly a ty se na výnosu nijak významně nepodepisují a určítě ne s tunovými rozdíly. To co bylo třebe po válce a teď, je odrůdou. Na takový výnos nepotřebuji GM. A i stroji. Dnes jsou mnohem přesnější, secí stroj za koně má na h asi 250kg spotřebu osiva a dnešní secí stroj kolem 100kg. A ty čističky zrna jedou pořád i dnes, z obilý se odstranuje vše i poškozené obilky, potom je lepší výkupní cena.
A další nebezpečí které bych viděl v GM které jsou odolné vůči herbicidům bych odhadl na to že si zemědělci nebudou dávat pozor na dávkování. Pokud nemá odrůdu která je odolná vůči her. , tak si na to dávkování a správnou aplikaci dává ja sakra pozor, aby si nezničil úrodu. Letos si tu jeden drobný pěstitel a chemik takhle vytvořil panašovanou pšenici.

"A další nebezpečí které bych viděl v GM které jsou odolné vůči herbicidům bych odhadl na to že si zemědělci nebudou dávat pozor na dávkování. Pokud nemá odrůdu která je odolná vůči her. , tak si na to dávkování a správnou aplikaci dává ja sakra pozor, aby si nezničil úrodu. Letos si tu jeden drobný pěstitel a chemik takhle vytvořil panašovanou pšenici. "
---------------
to se nebojte, tohle hrozí jen u drobných pěstitelů, kteří tak nějak neřeší decku přípravku. Když se ale má postříkat věší plocha, musí se na předávkování přilít ne decka, ale třeba celý kanystr, který stojí hromadu peněz.

Já myslím, že mezi olejem z GM a mezi olejem vyrobeným z neGM plodiny žádný kvalitativní rozdíl nebude. Bude tam maximálně trošku jiný poměr těch lipidů stejně jako kdyby se jednalo o o olej vyrobený z jiné odrůdy, jinak nic víc. Žádná látka, ve které by se našly geny a jejichž rozborem by se tak dalo zjistit, jestli olej je z GMO nebo neGMO, ve stolním oleji nejspíš nebude. Běžný olej je lisován v podstatě průmyslově nebo dokonce kvůli vyšší výtěžnosti přímo extrahován potravinářským technickým benzínem, pravděpodobnost, že by se tam nějaké tuhé příměsi s geny dostaly, bude asi nulová.
To už je mnohem větší rozdíl v medu, skrz toho, že v těch pylových zrnkách v medu se dá najít a doložit případná genetická modifikace v okolí zdroje medu.

Co se týká těch herbicidů, je podstatně větší problém vyrobit selektivní herbicid, kde je ta selektivita ze strany té chemie. Rostliny se dělí na dvě hlavní skupiny, jednoděložné a dvojděložné. Je relativně snadné vyrobit selektivní herbicid na jednoděložné, má li přežít dvojděložná rostlina a naopak, ale už je to určitý problém. Podstatně větší problém je, když se má vyrobit selektivní herbicid přímo na určitou skupinu rostlin. Třeba na brukvovité na řepku. Ani chemie není všemocná , takový prostředek je buďto drahý nebo náročný na manipulaci, možnosti míchání s dalšími prostředky, nebo v přírodě zanechává dlouho přežívající rezidua či je nežádoucím toxický třeba na hmyz nebo jiné živočichy. Nejspíš u takového prostředku bude od každého něco. Případně se těch selektivních herbicidů kombinuje víc.
Zatímco pokud je ta selektivita díky GM na straně té rostliny, žádné kompromisy v chemii se nemusí řešit. Prostě příslušný totální herbicid se dá udělat levně a snadno tak,že kromě rostlin je na ostatní živočichy netoxický, rychle se rozloží a nezanechává škodlivá rezidua. Z tohoto pohledu jsou GM rostliny ekologické.

Co se týká výnosů, zřejmě nezpochybnitelným faktem je to, že se proti dřívějšku podstatně zhoršila půda na polích. Nám vzali záhumenek někdo v roce 1975, ještě v roce 90 bylo na těch místech vidět tmavší vyhnojenou půdu. Dneska už to vidět není, je tam stejná "planina" jako jinde. Ale výnosy jsou dnes stoprocentně vyšší než tehdy.
Porost na polích, řepka, obilí, dneska je mnohem stejnoměrnější než tehdy. Jednotlivé rostlinky jsou od sebe stejně hustě na kraji pole jako uprostřed a jednotlivé rostliny jsou jedna jako druhá. To dřív tak stejnoměrné nebývalo a občas, v ploše těch jednotek procent, se povedlo plevelům tu plodinu přerůst. Dneska to roste tak hustě, že kdyby to tak hustě rostlo před těmi 40 lety, sklidilo by se to jedině v případě superoptimálního počasí, kdy by posledních 2 - 4 týdny vůbec nepršelo. Jinak po prvním dnu deště by takhle hustá zralá řepka či obilí polehlo a zrno by okamžitě chytlo plíseň. Dneska může takhle do zralého pršet i měsíc a leckde se nic moc neděje, což ukázal letošní rok, na Hané skočily žně teprve někdy teď a výnosy obilí si pochvalují.
Rozdíl bude asi v celém komplexu opatření. Dříve se akorát namořilo zrní, aby ho na poli nesežrali ptáci nebo myši, pravda, velice toxickými mořidly třeba na bázi arzénu. Potom to na poli od září po červen příštího roku rostlo samo a další zásah byla až sklizeň. Případné postřiky do porostu byla spíš nouzová speciální věc. Pokud se nevydařilo. Gró boje proti plevelům byla příprava půdy před setím, kdy se plevely ničily mechanicky.
Dneska se zaseje a pak se mnohonásobně stříká. Aby před mrazem v zimě byla vyzrálá pletiva, aby to nebylo přerostlé a odolalo tak mrazu, aby to v zimě pod sněhem neplesnivělo, na jaře potom aby se zničila po zimě plíseň, aby se přihnojilo, proti nějakým "broukům", aby nesežrali stonky, listy nebo květy. Taky nějaký selektivní herbicid, určitě nejméně dvakrát, po vzcházení a na jaře... Před sklizní v zeleném stavu se stříká, aby se zpevnila pletiva a nepolehlo to, aby zrno neplesnivělo, aby rostlinu nechytla rez, aby to dozrálo stejnoměrně, aby řepka v luscích při vlhkém počasí neklíčila ..... Řepka potřebuje cca 25 agrotechnických zásahů, obilí cca 15, z toho některé se dají spojit, ale pořád je to moc......
Asi to je dohromady spojené i s dnešními odrůdami,kdyby se dnešní odrůdy měly pěsovat stejně jako odrůdy kdysi, nejspíš by výnos dopadl katastrofálně.
Likvidace plevelů herbicidy v porostu je pak jeden z velmi důležitých zásahů, které se obejít nedají.
Toto je prostě dnešní zemědělství, návrat k nějakému eko a bio plošně je kvůli podstatnému poklesu výnosů a zvýšení pracnosti nemožný, takto obhospodařovaná pole jsou díky těm zásahům pro zvěř i pro lidi v podstatě mrtvá území plná chemie . I když pokud zemědělec neudělá chybu, ( nekupuje třeba levné falšované agrochemikálie z východu) díky vysoké úrovni těch používaných chemických prostředků ve výsledných produktech ta chemie prakticky není.
No a teď je možnost, díky použití GMO plodin, některé z těch hcemických postřiků, konkrétně ty herbicidní nebo ty na "brouky" , buď přímo vynechat nebo udělat je aspoň výrazně ekologičtější.....
Jinak přirozeně záleží na konkrétní odrůdě plus na konkrétním prostředí, kde se má pěstovat, kolik agrotechnických zásahů spojených s chemií bude ten porost vyžadovat.
Ideální je přirozeně, kdyby se to jen zastrkalo do země a až do sklizně nevyžadovalo žádnou chemii. Byla by to pak živá plocha, kde by žila zvěř, obojživelníci, brouci jako byly všechny pole a louky před takovými 40 lety nebo jako jsou dnes chráněná území nebo biokultury. Ale musela by se udržet ta vysoká výnosnost, aby to bylo ekonomicky výhodné.

Olej je rozdělen na lisovaný a extrahovaný a to jsou ty rozdíly v ceně. Extrahovaný je šunt. Jinak cokoliv co je v rostlině je i v semenu ze kterého se lisuje a tedy z oleje se nic nevypaří.
Chemie je pořád chemie a není ekologická, takže je to jedno jak moc je selektivní a že nějakou GM rostlinu nepoškodí, když se stejně používá.
Výnosy nemají nic společného s počtem postřiků. Znám jednoho hodně malého zem. ten si ty svoje asi 2h obdělává koňmi. Agronom jak před válkou. GM rostliny nemá a nemá ani postřikovač a výnosy srovnatelné s velkofarmou. Když jsem byl v zemědělství tak jsem to jeho políčko jezdil sekat kombajnem a vím kolik měl výnos. Ono celé zemědělství je od základu závislé na vhodné odrůdě a hlavně půdě a o půdu je potřeba se postarat, když dává musí se jí vrátit a to nemá s žádnou chemií ani GM plodinami nic společného.

"Chemie je pořád chemie a není ekologická, takže je to jedno jak moc je selektivní a že nějakou GM rostlinu nepoškodí, když se stejně používá. "

Hm, chemie je úplně všecko. Kde je nějaká hmota, tam je chemie.
Akorát je třeba trochu se snažit a trochu studovat, aby člověk věděl, jaká chemie to je. Jinak se může stát, že co chemie není, najednou s nějakým objevem chemie je.

Tak to už je skoro jako záhada Bermudského trojuhelníku, něco je, ale vlastně nikdo neví jestli to vlastně je, ale v podstatě věci je to všechno tak. Ještě že dělám do včel. :-)


Aleš M.


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: R. Pol?ek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Re: Re: co je to za rostlinu
> Datum: 09.9.2011 10:32:38
> ----------------------------------------
>
> Hm, chemie je úplně všecko. Kde je nějaká hmota, tam je chemie.
> Akorát je třeba trochu se snažit a trochu studovat, aby člověk věděl, jaká
> chemie to je. Jinak se může stát, že co chemie není, najednou s nějakým
> objevem chemie je.
>
>
>

Ikdyž vracím půdě to co jsem z ní pěstovanou kulturo vyždímal v podobě hnoje, nebo kompostu je to pořád chemie.

J.P.

Tak v tom případě bych měl chemickou otázku. Jaký je chemický vzorec pro humus a nebo jaký je chemický vzorec pro půdní bakterie. Tohle jsou nejdůležitější látky v půdě, ty ostatní, jako základní N,P,K by si bez předchozích ani neškrtli.

Aleši, v hnoji, nebo kompostu je tolik chemických jednotlivin, že si to neumíme ani představit. Některých je údajně málo, tak ještě přidáváme strojená hnojiva cíleně na následně pěstovanou plodinu.

J.P.

"Aleši, v hnoji, nebo kompostu je tolik chemických jednotlivin, že si to neumíme ani představit. Některých je údajně málo, tak ještě přidáváme strojená hnojiva cíleně na následně pěstovanou plodinu. "

Tak nějak to je.
Aleši, co třeba azbest, to je podle tebe chemie nebo není?

Kromě azbestu je všude kolem i radiace. Tak to potom nevím co ti Japonci ve Fukušimě blbnou. Čech by jim ukázal jak se odstraňuje havarie jaderné elektrárny. V kraťasech, triku a sandálech, když ta radiace je stejně všude kolem.
A mám tedy další otázku. Na jedný straně stolu máte na talíři vitaminové tablety s vlákninou, ve sklenici energetický nápoj vše tak aby to odpovídalo DDD (doporučená denní dávka) a na druhé straně stolu je na talíři např. smažený řízek s bramborovým salátem a nějaký zeleninový salát opět ve stejné výživové hodnotě DDD. Který z těchto talířů si vyberete?? To co se snažíte vysvětlit by ve vašem podání znamenalo, že je jedno který talíř si vyberete, protože všechno je podle vás chemie a není v tom rozdíl.

Chemie je věda, která se zabývá vazbami mezi atomy a následně potom sloučeninami, které díky těm vazbám z těch různých atomů jsou složeny.
A protože atomy jsou základem veškeré hmoty, aspoň v tuhém, kapalném a plynném skupenství, je veškerá tato hmota chemie. Potom existuje ještě čtvrtá, poměrně běžná forma hmoty, to je plazma a to už chemie není, to je potom fyzika.

Ale to také není odpověď na to co jsem se ptal. Pokud se nepletu tak na začátku byla řeč o výnosech,vhodné péči o půdu a o tom jestli má význam pěstovat GM plodiny kvůli používané agrochemie.
No budiž, ale ten konec debaty mi připomíná sousedku. Ona jako členka výboru v zahrádkářském svazu má takové rozumy na denním pořádku. když jsem dělala na zahradě domek pro spoluuživatele, aby se měli kde schovat a hnízdit. Tak to jsem si vyslech jak je to špatně protož se ta havěť tam bude množit. Co nemám dávat do kompostu, podle jejích rad by tam nepřišlo nic a sama zahradu hnojí jen průmyslově. No a proti čemu se všechno stříká to by bylo na dlouho to napsat takže ve zkratce, proti smrti.Doma jsme její rozumy pracovně pojmenovaly Rady ptáka otvíráka.
A tyhle rozdíly v přístupu k zahradě vedou k jednomu "problému", sousedka si přivede návštěvu, aby se pochlubila zahrádkou a nakonec stojí u plotu a dívají se k nám a sousedka vede monolog co kde máme apod.Ono je totiž u nás všechno tak nějak vzrostlejší a zelenější bez prům. hnojiv a postřiků. Kompost má dost dobrou výživovou hodnotu a s tou havětí co se množí a dělá škodu se množí i ta dravá havěť která se tou první živý. Letos máme na zahradě i odchov ježků, nic lepšího na slimáky není.Asi tři druhy střevlíků, ještěrky, v budce lejsky a 7 hnízd vrabců a ty jsou na mšice v době hnízdění takový malý kombajn. Včely na opylení nemám doma, ale jsou 2 hnízda čmeláků a v domku pro havěť samotářky. A včera zase "problém" ze sousedkou. Vykopal jsem mrkev a petržel, pestuji ji na hrůbku podobně jako brambory a zase jsem si dovolil mít lepší ůrodu, ale sousedku uklidňuji tím, že to je tak, protože nic o tom nevím, jelikož se říká, že čím hloupější sedlák, tím větší brambory a platí i o dalším.

"Ale to také není odpověď na to co jsem se ptal. Pokud se nepletu tak na začátku byla řeč o výnosech,vhodné péči o půdu a o tom jestli má význam pěstovat GM plodiny kvůli používané agrochemie."

Ano, původně se diskutovalo o GM a z Vašich příspěvků vyplynulo, že to, co škodí, považujete za chemii a to, co neškodí, považujete za ????? . Nevím co a moje fantazie na to nestačí, nic mně nenapadá. Proto jsem se snažil toto vhodnými otázkami zjistit. Už je ze zvědavosti, jak vůbec může být možné tohle téma překroutit. Nechápu to.
Témata radioaktivity, sousedky se zahrádkou beru jako rozptylovací odlehčovací témata.

Řešil agrochemii, tedy postřiky a hnojiva. A také jaký smysl mají GM plodiny jestli tato chemie se musí stejně používat. Protože pro zlepšení výnosu se stačí o půdu postarat klasickým pohnojením. Pak buď Vy nebo J.P. přišel stím jak je všechno kolem z chemie. To jako měl být argument pro to, že něco navíc nic neznamená? Ptal jste se na azbest. Měl jsem za to, že znáte nějaké prvky které jsou v půdě a azbest jako křemičitan je možné rozborem ve stopovém množství prokázat stejně tak i radon a odtud jde to záření o kterém jsem se zmínil Tohle je sice přírodní chemický prvek, ale pokud ho budete mít kolem sebe moc, tak vám to docela zkomplikuje zdraví. A jak souvisí sousedka s tématem, sousedka moc ne, ale její zahrádka. Jako příklad toho, že rozdílná péče o půdu snižuje výnos. A toho, že ty bílé kuličky jsou jen doplňkem stravy pro rostlinu. Takže nemám tušení kde jste přišel na to, že došlo k odbočení od tématu? Všechno je v půdě. A kdokoliv si stěžoval na zhoršující se výnos, tak rozborem jeho péče o půdu se vyšlo nakonec to, že nezná základy agronomie. Půda je živá a má-li být úrodná, musí živou zůstat.

Aleš M.
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: R. Pol?ek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: co je to za rostlinu
> Datum: 11.9.2011 11:36:24
> ----------------------------------------
> "Ale to také není odpověď na to co jsem se ptal. Pokud se nepletu tak na
> začátku byla řeč o výnosech,vhodné péči o půdu a o tom jestli má význam
> pěstovat GM plodiny kvůli používané agrochemie."
>
> Ano, původně se diskutovalo o GM a z Vašich příspěvků vyplynulo, že to, co
> škodí, považujete za chemii a to, co neškodí, považujete za ????? . Nevím
> co a moje fantazie na to nestačí, nic mně nenapadá. Proto jsem se snažil
> toto vhodnými otázkami zjistit. Už je ze zvědavosti, jak vůbec může být
> možné tohle téma překroutit. Nechápu to.
> Témata radioaktivity, sousedky se zahrádkou beru jako rozptylovací
> odlehčovací témata.
>
>
>

Chemie je ve skutečnosti součást fyziky, což chemici nechtějí slyšet. Fyzika začíná u elementárních částic, které se ovlivňují různými silami, atomy se pojí do molekul atd...
Pepa

Chemie je věda, která se zabývá vazbami mezi atomy a následně potom sloučeninami, které díky těm vazbám z těch různých atomů jsou složeny.
A protože atomy jsou základem veškeré hmoty, aspoň v tuhém, kapalném a plynném skupenství, je veškerá tato hmota chemie. Potom existuje ještě čtvrtá, poměrně běžná forma hmoty, to je plazma a to už chemie není, to je potom fyzika.

No existuje i něco mezi a říká se tomu fyzikální chemie, ta se právě zabývá oblastí na molekulární či spíše a atomární úrovni.
Ale to se asi diskuse dostala někam úplně jinam.

Tak to se už asi nedovím, když všechno, co nám škodí, je chemie, tak co je to, co nám neškodí a prospívá.

Jinak ze své zkušenosti, vzděláním jsem chemik, praxí už v podstatě ne, že kdo se chemií zabývá trochu vážně, zabývá se potom jen jedním z mnoha oborů chemie a jiné obory chemie jsou mu prakticky stejně vzdáleny jako obory fyziky a jsou mu stejně šumafuk.

Fyzikální chemie je jinak skutečně na rozhraní fyziky a chemie, zabývá se ději mezi atomy a molekulami , při kterých nedochází ke zmenám chemických vazeb a tudíž sloučeniny se nemění jedna v druhou. Ve včelařství má fyzikální chemie "na starost" děje, které probíhají při distribuci léčiva v úlu třeba při fumigaci, při aerosolování, při léčení odpařováním v oleji, při léčením odpařováním kyseliny mravenčí nebo třeba děje, které probíhají v zimě při úniku vlhkosti vytvořené konzumací potravy včelami ze zimního chumáče, odcházení vlhkosti z úlu větráním otvory nebo skrz stěnu a všelijaké kondenzace vlhkosti na stěnách, strůpku a podobně.....

Potom je fyzikální chemie třeba rozpouštění cukru ve vodě, absorbce vzdušné vlhkosti medem či naopak jeho zahušťování, krystalizace medu včetně pastování, vyvařování vosku s vodou nebo vodní párou....

Fyzikální chemie je interdisciplinární obor chemie. Využívá poznatky a metody chemie, fyziky, elektrochemie a kvantové mechaniky pro zkoumání makroskopických vlastností látek na molekulární úrovni. Např. změny teploty nebo tlaku v systému dává do vztahu s interakcemi mezi atomy a molekulami.

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: R. Pol?ek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: co je to za rostlinu
> Datum: 13.9.2011 08:59:14
> ----------------------------------------
> Tak to se už asi nedovím, když všechno, co nám škodí, je chemie, tak co je
> to, co nám neškodí a prospívá.
-----------------------------------------------------------------------------------------------------

Neuškodí Vám stav, který se dá nazvat přírodní rovnováha. Pokud je tohle narušeno tak se Vám stane, že buď nejste schopen mít výnos a nebo se můžete dostat s výnosem na velmi dobrou uroveň, ale s rizikem zvýšených hodnot některých složek. Nejčastěji jde o dusík. Pokud je půda dobrá humózní a dodáte prům. hnojivo, které se na humus naváže, dostane se tenhle nadbytek i do rostliny. Pokud půda je o humus ochuzena a dodáte prům. hnojivo, to se nemá na co navázat a doslova proteče do spodních vod. Organická hnojiva být musí ty bílé kuličky můžou a ty organická potřebují.


Aleš M.

http://www.zvedavec.org/komentare/2011/09/4597-geneticky-modifikovane-kecy.htm?PHPSESSID=mf7tvt17l357t84jei9a7oudh5

www.seedsofdeception.com/...

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: <ales.molcik/=/seznam.cz>
> Předmět: Re: co je to za rostlinu
> Datum: 13.9.2011 22:21:07
> ----------------------------------------
>
> > ------------ Původní zpráva ------------
> > Od: R. Pol?ek <e-mail/=/nezadan>
> > Předmět: Re: co je to za rostlinu
> > Datum: 13.9.2011 08:59:14
> > ----------------------------------------
> > Tak to se už asi nedovím, když všechno, co nám škodí, je chemie, tak co je
> > to, co nám neškodí a prospívá.
>
> -----------------------------------------------------------------------------------------------------
>
> Neuškodí Vám stav, který se dá nazvat přírodní rovnováha. Pokud je tohle
> narušeno tak se Vám stane, že buď nejste schopen mít výnos a nebo se můžete
> dostat s výnosem na velmi dobrou uroveň, ale s rizikem zvýšených hodnot
> některých složek. Nejčastěji jde o dusík. Pokud je půda dobrá humózní a dodáte
> prům. hnojivo, které se na humus naváže, dostane se tenhle nadbytek i do
> rostliny. Pokud půda je o humus ochuzena a dodáte prům. hnojivo, to se nemá na
> co navázat a doslova proteče do spodních vod. Organická hnojiva být musí ty bílé
> kuličky můžou a ty organická potřebují.
>
>
> Aleš M.
>
>
>

"http://www.zvedavec.org/komentare/2011/09/4597-geneticky-modifikovane-kecy.htm?PHPSESSID=mf7tvt17l357t84jei9a7oudh5"

Ano, to je další případ, jak odpůrci GMO lžou a manipulují s veřejností.

>>Ano, to je další případ, jak odpůrci GMO lžou a manipulují s veřejností.


http://cs.wikipedia.org/wiki/Monsanto

pisou tu mimo jine:
Mimo to, genetická modifikace plodin od Monsanto je navržena tak, aby tyto plodiny měly jen sterilní semena a rolníci je nemohli použít k přesročnímu osevu.

Monsanto úplatky úředníkům indonéského ministerstva chtělo dosáhnout toho, aby při rozhodování o pěstování geneticky modifikovaného bavlníku ignorovali výsledky jedné ze studií. Monsanto připustilo, že v letech 1997 až 2002 zaplatilo na úplattích asi 700 tisíc dolarů a vedení firmy přiznalo plnou odpovědnost.

V roce 1998 vypukla aféra kolem dodávek rekombinantního hovězího růstového hormonu rBGH/rBST pod obchodním názvem Posilac. Tento hormon je zakázaný kvůli nežádoucím účinkům všude kromě Spojených států[zdroj?]. Je používaný pro hovězí dobytek ke zvýšení produkce mléka (v průměru asi o 1/10). Růstový hormon u dobytka ve velké míře způsobuje mastitidu (hnisavý zánět vemene), kterou Monsanto kompenzuje vysokými dávkami antibiotik (s dalšími vedlejšími účinky), jež se uvolňují do mléka, způsobují různé zdravotní problémy a u žen riziko rakoviny prsu.[14] Tuto souvislost objevili reportéři Fox News Jane Acre a Steve Wilson, kteří situaci natočili a sestříhali z ní reportáž. Vedení Fox News však na poslední chvíli odmítlo reportáž vysílat (Monsanto patří k jeho největším reklamním inzerentům). Následovalo přes 70 příkazů přepracovat tuto reportáž, snaha PR oddělení Monsanta o odvrácení pozornosti od Posilacu, výpověď Foxu těmto reportérům pro údajnou neprofesionalitu a soudní spor, který přilákal pozornost médií směrem k praktikám této společnosti.[15] Tato kauza byla probírána v dokumentární film en:The Corporation jako příklad hrubě neetického korporátního chování sledujícího jen krátkodobý zisk a neohlížejícího se na důsledky.


Proc je nekdo tak nekriticky propaguje, je za tim neco, co nevidim?

Jsou dvě zájmena koho a co. Koho? Monsanto nikdo nepropaguje, nevšiml jsem si toho. Co? GM rostliny. Gm rostliny ale nekoumá jen Monsanto!

Takže asi takovou úroveň bych viděl okolo GM. Nějaké tiky či nervové záškuby okolo Monsanta chápu, protože ty jejich praktiky podle informací jsou závažné, ale GM je dost obšírný obor a připomíná mi to plané fráze typu že včelařící Američani jsou všichni jen velkovčelaři, přitom rozvrstvení včelařů podle počtů včelstev je tam jak tady podobný. Malých včelařů je tam většina._gp_

_gp_

rimi:>Proc je nekdo tak nekriticky propaguje, je za tim neco, co nevidim?

"http://cs.wikipedia.org/wiki/Monsanto "

Co je ve Wikipedii, to nemusí nic znamenat. Do Wikipedie může každý psát, jak se mu zachce, rozporná témata jsou tudíž vyložena podle toho , k jaké straně se pisatel přiklání. Pár témat ve Wikipedii jsem taky upravoval bez jakýchkoliv problémů. Tým Wikipedie jenom sleduje a koriguje nejkřiklavější případy nebo tak nějak.

"http://www.zvedavec.org/komentare/2011/09/4597-geneticky-modifikovane-kecy.htm?PHPSESSID=mf7tvt17l357t84jei9a7oudh5"


http://osel.cz/index.php?clanek=1718

JO to je.Jenže Matka Příroda má tuhle chemii patentovanou co je na
této nádherné modré panetě ŽIVOT ŽIVOTEM.Na to bychom asi přeci jen
neměli zapomínat.Neboť i my sami jsme vlastně chodící chemie.Nebo
né!


----- PŮVODNÍ ZPRÁVA -----
Od: "1.1628620073.1301340050.1305527235.1305567494.145; __utmz"
<e-mail/=/nezadan>
Komu: "V?ela?ský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Předmět: Re: Re: Re: co je to za rostlinu
Datum: 9.9.2011 - 23:15:45

> Ikdyž vracím půdě to co jsem z ní pěstovanou
> kulturo vyždímal v podobě
> hnoje, nebo kompostu je to pořád chemie.
>
> J.P.
>


--
Jak se vyhnout nachlazení a dalším zdravotním potížím v nepříjemném
podzimním období? Čtěte speciál Zdraví na podzim na
http://web.volny.cz/data/click.php?id=1290

Sám jsem byl cca 1 rok ve straně zelených. Za tu dobu jsem poznal, že je to parta vzdělanců kteří kecají do oborů úplně jiného žánru a problémů, kterým ani za mák nerozumějí. Díky jim za ta léta ochranářství pak na úřadech o těchto promlémech rozhodují úředníci ještě s odlišnějším a nižším vzděláním než který mají lidé s jen s výučním listem.

Pepan
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: R. Pol?ek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Re: Re: co je to za rostlinu
> Datum: 07.9.2011 21:43:24
> ----------------------------------------
> No, když už se tady diskutuje o GMO, snažím se, aby ta diskuze byla aspoň
> trochu férová.
> V Evropě jsou totiž lidi proti GMO hodně manipulováni, takže potom bečí
> doslova jako ovce va Orwelově Farmě Zvířat:
> Béééé, GM je špatná, Bééé,
> aniž pořádně vědí, co to vlastně GM je a proč by měla být špatná. Ve
> skutečnosti je to jen metoda šlechtění nových odrůd, která je zrovna nyní
> díky technickému rozvoji aktuální, podobně jako bylo před 20, 40 lety
> aktuální strkat semena do atomových reaktorů nebo je ozařovat rentgenem. A
> ještě dřív kapat na semena třeba koncentrovanou kyselinu sírovou a podobné
> chemikálie .
> Jako metoda není ani dobrá ani špatná. Jestli je něco špatného, tak to může
> být jedině nějaká konkrétní vytvořená odrůda a potom taky musí být jasně
> řečeno, proč, z jakého konkrétního důvodu, co se v laboratoři špatně
> udělalo, že ta odrůda je špatná.
>
> Dnešní řev hlupců proti GMO je stejného rázu, jak kdyby se před 20 - 40
> lety řvalo, že pojídání pokrmů z tehdejších odrůd spoluvytvořených radiací
> ožáři lidem střeva a budou tak vznikat rakoviny nebo jako by se ještě dřív
> řvalo, že lidem rozežere vnitřnosti jako kyselina.
>
> Je tady ještě jeden aspekt a sice krize. Ta krize není celosvětová, jak se
> nám snaží namluvit, ale je to krize jen Evropy, USA a souvisejících
> ekonomik. Například po celou dobu krize rostla ekonomika Číny, to je jedna
> šestina světa, tempem 8 - 10 % ročně. Podobně třeba ekonomika Turecka.
> Turek si za dnešní průměrný plat koupí dvakrát víc než za svůj průměrný
> plat před 3 roky.
> Prostě technický pokrok způsobil, že vyspělé výrobky, které dříve šlo
> vyrobit jen v Evropě nebo v USA, lze dneska vyrobit v podstatě kdekoliv na
> světě. A za pár šupů kdekoliv jinde dovézt.
> Dneska výrobek vyráběný v Evropě může být vyrobený dráž maximálně o
> takových 10 - 20 % výrobní ceny oproti výrobní ceně v Číně, aby nebyl
> ekonomický důvod ho z té Číny jen objednat a fabriku v Evropě zrušit. Jenže
> evropská výrobní cena je násobně krát vyšší.... A tak práce z Evropy mizí
> pryč a s ní mizí i peníze.
>
> Jenže spousta lidí v Evropě si pořád myslí, že evropské státy jsou pořád
> plné peněz, že stačí jen natáhnout ruku a vyinkasovat je pro nějaké své
> stoupence. Pro socialisty na podpory a podplácení voličů, pro zelené na
> financování alternativní energie a odstranění atomu, na financování
> zvýšených nákladů díky všemožným ekologickým zákonům zákazům a obstrukcí
> nebo třeba na financování ztrát vzniklých obstrukcemi kolem GMO. Ale ty
> peníze prostě nejsou a nejspíš nebudou.
>
> Co se týká GMO, všude jinde průmysl GMO rozvíjejí a GMO se používají čím
> dál víc.
> Buďto Evropa do toho vlaku naskočí, jakožto průmysl s vysokou přidanou
> hodnotou vytvářenou hodně vzdělanými lidmi a minimální potřebou surovin je
> pro Evropu ideální, a zisky z tohoto průmyslu by Evropa mohla nahradit
> ztracené zisky z odstěhovaných manuálních výrob, nebo do toho vlaku Evropa
> nenaskočí a potom dříve nebo později stejně k rozšíření GM plodin v Evropě
> dojde. Ale všechny peníze za osivo i za služby kolem GM půjdou z Evropy
> pryč někomu úplně jinému někde úplně jinde. A odmítání GM tak přispěje
> ještě k rychlejšímu směřování Evropy dolů.
>
>
>

Lidí je moc, ploch kde se dají pěstovat potraviny stále méně a potřeba ošetřování pesticidy je stále větší. Nějaké řešení se tedy najít musí. jedním z možných řešení je GMO. O všespasitelnosti této cesty se dá úspěšně pochybovat, takže kdo má lepší nápad, ruce nahoru. Nehlaste se všichni!
Bohužel za velmi mylnou představu považuji oživení pracovního trhu v EU. Pár nadnárodních firem má své laboratoře, pak potřebují ještě přiměřené plochy k množení a horu zákazníků, pokud možno, na nich závislých. Výdělek se shromáždí u akcionářů, nikde jinde. Jak moc čistý, nebo špinavý obchd z toho kouká, se teprve dozvíme, stejně tak jako možné negativní vlivy GMO na konzumenty nebo okolní přírodu.
Pokud chce někdo k pěstování těchto rostlin zaujmout jasný postoj už nyní, nezbývá mu, než tento vědní obor nastudovat, pročíst a vstřebat všechny možné studie a výsledky výzkumů - no, hlavně se k nim dostat. Není totiž pochyb o tom, že jak tvůrci, tak i odpůrci GMO používají "junk science" k prosazení svých cílů. To je to co všichni známe,velkým písmem vypsané a neustále propagované ty "správné" informace a drobným, těžko čitelným písmem na konci se dočtete že ...., pokud tam dočtete.
Takže hodně štěstí a pevné vůle budoucím studentům.